Kontaktní čočky – trochu historie

Adolf Eugen Fick v roce 1887 sestrojil a vyzkoušel první použitelnou kontaktní čočku. Kontakt s okem byl na méně citlivých místech okolo rohovky. Nejprve své kontaktní čočky vyzkoušel na králících, pak na sobě a na konec na několika dobrovolnících. I když fungovaly, byly velké a nemotorné. Daly se nosit pouze několik hodit. V témže roce Louis J. Girard vymyslel tvar čočky, který byl velmi podobný bělimě oka. Tyto kontaktní čočky se používaly až do roku 1930. V té době byl vynalezen nový materiál zvaný polymethylmet­hakrylát (PMMA neboli plexisklo). Optometrista William Feinbloom v roce 1936 vytvořil nové, lehčí kontaktní čočky. Byla to kombinace plastu a skla. V roce 1949 byly poprvé představeny kontaktní čočky pouze na rohovku. Díky tomu zakrývaly menší část očí a mohly se nosit i 16 hodin denně. Největší nevýhodou těchto čoček je, že nepropouští žádný kyslík k rohovce oka. I když se objevily materiály, které propouští plyn (kyslík), je to mírně zavádějící. Tyto kontaktní čočky se označují jako tvrdé. V této oblasti udělal největší pokrok český vědec Otto Wichterle a jeho asistent Drahoslav Lim, kteří v roce 1959 publikovali v časopise Nature svou práci hydrofilní gely pro biologické použití. To vedlo k vytvoření první měkké kontaktní čočky. V roce 1971 úřad pro kontrolu potravin a léčiv ve Spojených státech (FDA) schválil Softlens materiál. Tyto měkké kontaktní čočky byly brzy častěji používané než tvrdé. Důvod je jasný. Mnohonásobně větší komfort při nošení měkkých čoček. Kontaktní čočky z hydro-gelu propouštějí tolik potřebný kyslík k rohovce a minimálně dráždí oko. V Japonsku roku 1979 vědec Kyoichi Tanaka pozměnil mírně molekulovou stavbu gelu. Na svět přišel monomer Tanaka. V roce 1999 jsou vypuštěny první silikon-hydrogelové kontaktní čočky. Druhá generace kontaktních čoček, jako je galyfilcon (Acuvue Advance, Vistakon) a senofilcon (Acuvue Oasys, Vistakon), používá monomer Tanaka. Comfilcon (Biofinity, Cooper Vision) je první z třetí generace polymeru. Patent proklamuje, že používá dva syloxy makromeru. Enfilcon (Avaira, CooperVision) je další z třetí generace materiálu. Enfilcon materiál obsahuje 46% vody.